Vinařská podoblast mikulovská

Poznejte nejrozlehlejší vinařskou oblast v České republice.

  • plocha osázených vinic: 4 432 ha
  • počet pěstitelů: 2473
  • vinařské obce: 30
  • viniční tratě: 182

Přírodní podmínky

Mikulovská vinařská podoblast je nejjižněji položená vinařská podoblast. Tento kraj je tvořen Mikulovskou pahorkatinu s vápenitými půdami v okolí Pálavy, Dunajovickými vrchy a Valtickou pahorkatinou s mohutnými návějemi spraší a pískovou plošinou Bořího lesa. Teplé a suché klima ovlivňují kontinentální vlivy od východu a současně středomořské podnebí z jihu. Horniny bradel mají nadbytek vápníku, na jejich úbočích jsou návěje spraší, vápenité jíly a v jižní části jsou rozšířeny písky. Právě odtud, z hlubokých sprašových nebo lehčích hlinitých půd, čerpá vinná réva širší škálu živin pro tvorbu aromatických látek a výraznější tóny v extraktu.

Odrůdy a významné vinařské obce

Na vápenitých půdách v okolí Pálavy, dosahuje nejvyšší kvality Ryzlink vlašský, Rulandské bílé a Chardonnay. V hlinitějších půdách Dunajovických vrchů vedle Ryzlinku vlašského exceluje i Veltlínské zelené. Ryzlink vlašský, spolu s Veltlínským zeleným tvořil odedávna hlavní náplň pálavských vinic. Severně od Pavlovských vrchů se daří Ryzlinku rýnskému, Tramínu a odrůdě Pálava. Vedle nich se zde daří také odrůdám Müller Thurgau a Sauvignon. Modré odrůdy reprezentují zejména Svatovavřinecké, Frankovka a Zweigeltrebe. Slibnou budoucnost mají výsadby francouzkých odrůd Merlot a Cabernet Sauvignon. K největším vinařským obcím patří Valtice, Mikulov, Novosedly, Dolní Dunajovice, Perná, Sedlec, Popice, Brod nad Dyjí a Pavlov. Ve šlechtitelské stanici v Perné vznikly odrůdy Pálava a Aurelius, v Lednici modrá odrůda Neronet. V areálu valtického zámku má sídlo největší český pěstitel Vinné sklepy Valtice. V zámeckém sklepu z roku 1430 se skladuje 600 tisíc litrů nejkvalitnějšího vína. Mezi vinařskými obcemi Valtice a Lednice se rozprostírá Lednicko-Valtický areál, památka světového kulturního dědictví UNESCO.

Historie

První vinice pod Pavlovskými vrchy založily římské legie již ve 3. století našeho letopočtu. Ze zdravotních důvodů pili vodu smíchanou s vínem. K velkému rozšíření pěstování révy vinné v kraji došlo v době Velkomoravské říše. V polovině 13. století, kdy se Mikulovsko a Valticko stalo součástí panství rodu Lichtenštejnů, patřil již obchod s vínem k největším zdrojům příjmů šlechty a měšťanů. Významné postavení dostaly obce Sedlec, Dolní Dunajovice, Pavlov a Perná. Významnou úlohu sehráli novokřtěnci, kteří do kraje přišli z oblasti dnešního Švýcarska a údajně přinesli i odrůdu Sauvignon. Dochovalo se velké množství listin, pečetí, řádů a privilegií a také překrásné kolorované mapy katastrů vinařských obcí a viničních tratí. Ve Valticích byla v roce 1873 založena Střední vinařská škola s velkou vinařskou tradicí.

Vinařské obce: Bavory, Brod nad Dyjí, Březí, Bulhary, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Hlohovec, Horní Věstonice, Ivaň, Jevišovka, Klentnice, Lednice, Mikulov, Milovice, Novosedly, Nový Přerov, Pasohlávky, Pavlov, Perná, Pohořelice, Popice, Pouzdřany, Přibice, Sedlec, Strachotín, Valtice, Vlasatice, Vranovice.

Co na to říkáte vy?